Venkovské město.

Antonín Sova

Viz město bez pohnutí, štítů stěny se pnou nad stromy s květem do běla, kdes ulicí zní rachot bubnu zmdlený, prach západem plá v oknech kostela. Na náměstí, jak zastavím se v klidu, hned nářečí mne poutá, ráz a kroj, vše štěstí s každým procítím i bídu, a s životem jich stálý, dlouhý boj. A v stínu věže, který zeje tůní přes domy v dálný obzor ztemnělý, lip řada prochvěla vzduch sladkou vůní, na římsy ptáci k hnízdům sletěli. Kněz alejí tu přejde v černé kutně, na hrudi uvadlou snět šumných lip, s ním po boku jak před lety jde smutně schýlený kantor, v ústech starý vtip. Na domech erb, na bráně česká slova tu zbyla jako rádlem zrytá mez, a co tě baví, je snad škola nová, v níž bují cizí řeči dávný rez. Zde z konsekvence nevyjde duch města, ve volbách, přáních, tužbách stále týž, jím jedna z hřbitovu se chýlí cesta a všecky pojí zrudlý Kristův kříž. To město stojatou je vodou, hnije, čpí ze všech koutů starý, přešlý řád; – V něm slechneš – čas kdy v stvrdlé lebky bije, – předešlé století se ozývat!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
v básni jsme nalezli 1 osobu, v básni jsou označena takto

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

419. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chvíle (Otokar Fischer)
  2. Bořek. (Antal Stašek)
  3. Píseň zvonu na poplach. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PÍSEŇ KATOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V neklidné noci. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Sonet za červnového poledne. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)
  8. Sen. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PÍSEŇ O ZVONECH. (Antonín Klášterský)
  10. XX. Blesk rozčísnul ten dub až do kořene. (František Leubner)