Sen.

Jaroslav Vrchlický

Rozlétla se má duše po hvězdných výšinách a hlava má se leskla v šedinách. Já v světlo věčné zíral vášněmi nespoután, a v tiché slasti čekal, až pokyne mi Pán. Již za mnou život celý i lomoz boje ztich’, jen odlesk všeho planul mi na skráních. Já kmet byl s vůlí děcka a s myslí věřící a slza vroucích díků mi stékla po líci. Jak setřít chci ji dolů, v tom byl jsem probuzen, a na perutích ticha můj prch’ sen. V mé nitro staré boje zní plným ohlasem a chvěji se a hynu před žití zápasem. Má vůle otrávena, sny moje pouhý klam – jak možno, abych dospěl k šedinám?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

228. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bořek. (Antal Stašek)
  2. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VIDĚNÍ. (Adolf Červinka)
  4. 17. Cesta na hory. (Jan Slavomír Tomíček)
  5. Včelky se v hlavě mé rojí. (Josef Holý)
  6. Připadám si... (Josef Kalus)
  7. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  8. NA KŘIŽOVATCE. (Josef Lukavský)
  9. Skřivan se modlí, kvete bez, (Josef Holý)
  10. Má oběť marna jest a marno vše, co zpívám... (Jiřík Luděk Moravský)