Po krisi mládí.

Antonín Sova

Když sadem přejde bouře divá s vichřicí, s blesky zádumčivá, strom jeden z četných stromů těch rozražen bleskem k zemi leh’. Tak blesk čí duší také šleh’, ples pohasl na jeho rtech, ten chudé jaro na květ mívá, pták v holých větvích nezazpívá... A před jesení zoufalstvím, že zahanbí jej plodem svým lecjakýs prázdný, planý druh: rád měl by zimu s vichřicí, závěje věčné, tlumící krok každý, každý zvuk a vzruch.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

120. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽLUTÉ LISTÍ. (Herma Pilbauerová)
  2. Strom vyvrácený. (Xaver Dvořák)
  3. Duma zimní. (Adolf Heyduk)
  4. Ptáčkové v zimě. (Václav Antonín Crha)
  5. PŘÍCHOD JESENĚ. (Petr Fingal)
  6. Léčivý spánek. (Adolf Heyduk)
  7. PODZIMNÍ DUMA. (František Kvapil)
  8. Píseň útěchy. (Jan Červenka)
  9. USÍNAJÍCÍ ZEMĚ. (František Taufer)
  10. Zadul vichr na podhájí. (Josef Václav Sládek)