Den letní je Procházím hradu zas prostorné dvory(A5a)
krok duní a zaniká závory kdesi jen třískly(A5a)
a je tu až smutno jak ležel by kdosi tu chorý(A5a)
na oknech a v průčelích paprsky plaché jak blyskly(A5a)
Dóm Vítský jak černavý gigant v tmu věže své hrouží(A5a)
své přeťaté oblouky vypíná pod spletí trámů(A5a)
skla barevná zahrají matněji a stín se dlouží(A5a)
v tmě beztvární chrliči zprahlé své svírají tlamy(A5a)
Je vidět hrad bez krále idylla století pravá(A5a)
Ruch kočárů beztvarné hemžení dvořanů stíny(A5a)
lesk života nádhery rozpad se zůstala sláva(A5a)
a trosky a hroby a trochu té posvátné hlíny(A5a)
Jen ztuchlé zpol díry kde alchymist po prášku zlata(A5a)
se honíval urputně zbyly tu pod hradem dole(A5a)
pro mozoly chudáků pro bídu která tu chvátá(A5a)
a stále víc krouží a přibírá zástupy v kole(A5a)
Sem stín si jen zalézá šlechtic jen klerus tu dříme(A5a)
pod záštitou prebend svých starých po pokroku dupe(A5a)
a v zpuchřelé hrdosti svět co kol kulturou hříme(A5a)
své odříká modlitby v pompě své obřadné tupé(A5a)
Však dole hřmí Praha v tu idyllu zní to tak zticha(A5a)
Co kultury hrdé jsou vzmachy to mimo hrad všecko(A5a)
Co pokrok a nároky na slávu Prahou dnes dýchá(A5a)
a ona je zdravé a životem kypící děcko(A5a)
A Praha ta občanská s pilnou až k úpadu rukou(A5a)
dny bez králů přečkala rostla a byla a kvetla(A5a)
na brány jí přívaly cizácké bily a tlukou(A5a)
však ona je vědomí plna i kultury světla(A5a)
Neb ona je česká je srdce to bijící vřele(A5a)
že slyšet až v kouty té země kde žili jsme plaše(A5a)
jak rázně a bez bázně pojednou pyšně a směle(A5a)
to duní jsem vaše jsem vaše jen vaše(A4a)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
Počet slok: |
8 |
Celkem veršů: |
32 |
Amfibrach: |
32
(100 %)
|