Otevřený chrám.

Antonín Sova

Za večerů vždy v jaře, kdy otevřen je chrám, bezová vůně s travou, s narcisy voní tam... Zář večera se lije otvorem veřejí a po kamenné dlažbě jde zlatou šlepějí. Ruch velkoměstský zhynul a zhynul, znik’ a ztich’, zvony se odmlčely na starých zvonicích. Jen látky drahocenné svou vůni vmísily v tajemná echa zvuků, jež kroky vzkřísily. A po lavicích černých, jak zlatou síť bys táh’, až k zpovědnicím ztichlým se tříští slunce prach. A obrazy ty staré jak oživly by hned, bez voní-li a slunce jak paprsk na ně slét’. Světice usmívavé, ty, jež milují lid a Kristus bolestný tak, – má v tazích tichý klid. Tu vedle sebe skorem Smrt hledí z černých mar a Život z křtitelnice, ten velký, božský dar. A slunce jak v nich stejně paprsky setkává, – to s Životem Smrt vlídně si ruku podává.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

327. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER V BUTTES-CHAUMONT. (František Kvapil)
  2. Večerní klekání. (Josef Kuchař)
  3. Šťastné zákoutí. (Emanuel z Čenkova)
  4. DVOJZVUK (Otokar Fischer)
  5. Hlava Křtitelova. (Jaroslav Vrchlický)
  6. V MÉ NOCI MĚSÍC NESVÍTÍ... (Roman Hašek)
  7. Hudba. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NETOPÝŘI (Jan Opolský)
  9. Klekání. (Svatopluk Čech)
  10. KRÁSNÁ CHVÍLE. (Zikmund Winter)