JESEŇ

Antonín Sova

A jeseň neváhá jde v luzích povadlých(J6m) po horách po lesích jde v města zašedlá(J6m) v těch slunce zemdlených a zrudlých paprscích(J6m) má duše jako v snech ji pouze zahlédla(J6m) Bez vanu zdál se den a smutkem západu(J6m) plál rudě na střechách a stromy snily v šumu(J6f) vzduch ostrý v podzimním se snášel prochladu(J6m) a sniví pavouci v něm předli svoji dumu(J6f) Jak v zmatku listí roj se počal snášeti(J6m) A mne to dojalo jak tichý pohled ženy(J6f) jež rubáš počla šít vlastnímu dítěti(J6m) v tom tichu tragickém zrak chýlíc zkrvavěný(J6f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	3
Celkem veršů:	12
Jamb:	12 (100 %)