HODINY.

Xaver Dvořák

HODINY.
V to mlčení pad’ jejich tón tak smutný, zvolný; mně vyzváněl snad on – mnou zatřás’ pocit bolný. Zas jeden žití okamžik mi zapad’ kdesi, a s ním snad na vždy znik’ mír všechen s jeho plesy. A bude vstoupat hořkost má vždy každou ranou, až udeří má dvanáctá svou hrobní hranou. Jen rychle bijte, hodiny, ať dozní hrana: člun hotov odplout z pevniny, jsou lana přesekána! 16

Kniha Improperie (1902)
Autor Xaver Dvořák