UBITÁ MYŠLENKA

Antonín Sova

Můj lovčí zámek spal a chrti moji spali. Jen sosny šuměly. Po sloupech klenutí mých sálů vrhaly obrovské stíny z dálí. Lodi se chystaly v pobřeží k odplutí. U krbu orel zabitý. Z těch perutí krev na koberce blankytné se valí. Můj šíp jej zasáhnul, když vzpjal se k odplutí ve vůni mátové, jak zbloudil přes mé skály. Nad orlem zdrcený tu sedím, nespouštím svých očí z očí těch, démantům vyhaslým jež rovny, dožehly, tuhnouce v zakrvení. A lodi pískají v pobřeží k odplutí, noc míjí a zas noc... Jak u vytržení já oka nespouštím z těch mrtvých perutí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby