SLOKY

Antonín Sova

Svou duší procházím ten proměnli obzor je(J7f) spí še nad dým a ohně hoří znaveji(J7f) Jdou ro přívaly jak povod se duší ří(J7f) kde stromy valy teď písku plá slídou sví(J7f) Běd přípřeže tu jdou kole v dálku vyšlapanou(J7f) vrát dnem i tmou je pouštím srdce černou branou(J7f)