DNES NEROZUMĚL’S JEŠTĚ

Antonín Sova

DNES NEROZUMĚL’S JEŠTĚ
Dnes nerozuměls ještě příteli a ženě, ni stromům, nad srázem jež šuměly. To marného dne hasnul večer unaveně a děl: Kdyby tvé oči plakat uměly. Ty poslouchal jsi čistým hájem břízek bystřiny jarní kypět bouřící, však světu ještě vzdálen byls, ač všemu blízek. Kdyby tvé srdce láskou zkvetlo hořící! Dnes nerozuměls ještě lásce. Jednou však porozumíš, těš se, těš. Překypí srdce tvé, a slzy tvé se zvednou, v nich nově vzhoří svět, dřív, než se naděješ. 12