VÝBOJE

Antonín Sova

VÝBOJE
Srdce se ztišilo, zkolébalo v jistotu a klid. Zapomenul jsem, čeho se bálo, proč se musilo chvít. Zapomenul jsem potup všech, ponížení a úskoků, abych nevzpomínal na hrobech urážek mrtvých ni zápasů slabých. Ale v ten klid a mír nezkolébáš se, čela vrásko! Výboj budu a vír, moje touho a lásko. Nechci své ztrácet, ani dobývat cizí, v ten čas, slyšet chci růsti duše milování, stříbrně zvučet její hlas. Proudem blesků a výbojů osvítit nové chci mety. Přílivem zdvižen příbojů uzřím snad nové světy. 22