DNES BOLESTIVÉ SRDCE MÁM

Antonín Sova

DNES BOLESTIVÉ SRDCE MÁM
Dnes bolestivé srdce mám, jak má jen milenec, jenž kdysi dávno miloval snad v jiném žití, a ženu, jež mu zlhostejněla nakonec potkává zpleněnou, zestárlou, svadlé kvítí, též ohněm zmučenou, též láskou oklamanou, též touhou po neuskutečnitelném okrádanou. A navždy jsem ji vzdalovat se zřel i zacházet a ze strakatých intrik střel já cítil jsem jen smutek zašlosti, výjevů trochu nenávratné mladosti, všech známých lhostejnost, jich škodolibý žvast se tichošlapsky bezútěšně krást až k zhnusení v tom požívačném městě v nabídek shonu na veřejné cestě. A já se odvlék z ní, bych nepřekážel jim v klamání spoluvině, cigaret zřel dým, lhát jejich pohyby, jed slůvek vybíraných, vzezření závažné, mimiku úloh hraných, jich vlastní kulisy, z nichž plno svítí děr, když z rána vylezou z nich, zajdou na večer. 30