LAPENÉ SRDCE

Antonín Sova

LAPENÉ SRDCE
Srdce mé, léta pozdního ptáče, z hnízda vylétá, bouří, déšť pláče. Zimou se třese, zívá a píská; světlo jak v lese. Chatrč tu nízká. Divná ty chvilko! Chví se hlas, leká. V okně světýlko. Dívčí sen čeká. V dvojích brv stínu uhlíčci rudí. Ruko, spíš v klínu? Tak! Zda se zbudí? Srdce mé ťuká, div neumírá. – Teplá teď ruka, k smrti je svírá. 31

Kniha Za člověkem (in Dílo Antonína Sovy, svazek 22) (1930)
Autor Antonín Sova