PÍSEŇ Z TOHOTO SVĚTA

Antonín Sova

PÍSEŇ Z TOHOTO SVĚTA
Smutná je víra egoistova, myslí-li na svou jen spásu. Zaniknou nevěřícího slova marností hluchých klasů. V zmatku, v té sobecké, kruté řeži zaniká hlas můj i tvůj. Mezi dušemi propasti leží. Prorvi se tmou a se probojuj! Člověče, i ty, jenž přes mrtvoly kráčíš k nebeské bráně, přes lásky staré, naděje, boly, bojovné církve jenž krvavíš zbraně, i ty, nevěrče, cyniku starý, jehož se rozléhá smích po pevné zemi, zvučný a jarý, všemu, co děje se v nebesích – rád bych se dočkal o kuropění, k jedné jak dojdete metě, rád bych si počkal na spasení všech vás na tomto světě. 78

Kniha Za člověkem (in Dílo Antonína Sovy, svazek 22) (1930)
Autor Antonín Sova