POSLOVÉ BOŽSTVÍ

Antonín Sova

Jsme daleko ještě člověk od člověka, kdo zakoupit si může duše a těla i světa půl, i tebe si jednou koupí, tvůj ochočí krok, tvé záměry zleká a starosti o zítřek spánek ti zloupí v příbytku chudém, kde prázdný tvůj stojí stůl. Je oheň však, bouře, jsou blesky tuch – z nich rodí se Bůh. Bůh starý v nás nezemřel dosud a nový se nezrodil, jít hledat ho, věčný náš osud v neznámých končin díl. Jsou v našich duších nepřekonané mety, jsou mlhavé, kroužící ohnivé světy, v nich božství se rozžíhá jas. A každý muž, o píď jenž myšlenkou hnul, kdo oheň duší do duší porozdul a každá žena, jež v bolestech porodila, je poslem božím, je bohem zvolena, dál o pokolení rozepnout ramena, a člověka člověku přiblížit, by mohl žít, líp mohl žít, líp mohl žít.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

978. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V tobě tkví to, Duše! (Bohuslav Květ)
  2. Jiná meditace. (Beneš Grünwald)
  3. XL. Co jste vy, nebes zlaté světy, (Vítězslav Hálek)
  4. HVĚZDY. (František Kvapil)
  5. Ó, RCI MI... (Antonín Klášterský)
  6. Svět. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Kdos ještě schopen vnitřně žít, (Jan Neruda)
  8. None (Josef Holý)
  9. Hymna lásce. (Augustin Eugen Mužík)
  10. 5. Nebe! jestli milost nehoří (Josef Vlastimil Kamarýt)