SLOKY O SPRAVEDLNOSTI

Antonín Sova

K nám ještě s mírem štěstí nevniklo do všech míst, když nezažehnaná bída tu může těla jíst a duše užírati a k závisti mučit, a nová nepřátelství smýšlet a hlásat a učit. Zlo jedno zabito, strašné strašidlo historické. Ted' druhé se zjevuje: nevyplněné dobro lidské. Tam příšera vížkatá, ježatá kdes nad lesy ponuré Konopiště mizí. Tu nedochoval ti osud krále na kata, jenž, obmezenec pyšný a cizí, byl dobře zabit, by nemohl tebe zabíjeti, by v hrobce kapucínské k mlčení musil stleti. Leč druhé zlo živé je, my rozprášeni my o duše okradeni válčením, zmrzačení, dřív nedojdem míru, krev nedovolá se prolitá, dokud my neuvěříme, že spravedlnost tu stojí tak nevyvratitelně, že není zabita, že každému naplní mísu a každý že může přitisknout tu zmořenou hlavu svoji k pevnému koutu svému a na něm si vydychnout.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1326. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  3. BUDITELŮM (Viktor Dyk)
  4. None (František Serafínský Procházka)
  5. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  6. 1791 – 1891 (Jaroslav Vrchlický)
  7. Podle pessimistův. (Ranko Petar)
  8. Za starým rokem. (Ludvík Lošťák)
  9. APOSTROFA. (Antonín Klášterský)
  10. Čtyři české znělky. (Josef Václav Sládek)