ZÁSTUPY V RUKOU OSUDU

Antonín Sova

ZÁSTUPY V RUKOU OSUDU
Země s dary svými se zachvěla v hlubokosti, pro každého je měla, však nemohla každému dát. Bohatá tolik, leč někdo si odvléká více než dosti, ale někdo se o ně rve marně a trpí hlad. Neklidně vlní se zástup jak před ohromným děním, je jak oceán, jehož vlny se mohou vzdout – všecko, co nese na svých bedrech, je před spasením, nebo před zánikem, – kdo, kdo jím dovede hnout? Zástup, bude-li nástrojem tvůrce a pracovníka, k jeho snu podobna zem se mu prostře u nohou, stane-li se však v ruce vraha a násilníka mečem taseným, peklem ji učiní, ubohou. 105