V BOJ

Antonín Sova

V BOJ
Kam bouříte? Já ptal se jich, když přišli pro mne. Jdem zbíjet starý svět, pijavky, kořistníky. Zas rozmnožili se a zas jsou násilníkynásilníky, zas požírají červy pokorné a skromné. Jak před lety jdu v boj. Však vím, je člověk bídný, mně líto zabít ty, kdož znovu vstanou živí, z nich každý hloupý, kořistník a loupeživý z nich každý zrodí se zas příliš zdráv a klidný. Jich pokrm budou červi pokorní a tiší. Neb slovo nezabijí dnes. A meč je podlý. Když zabije, zas násilníci, bozi, modly se z kovu vytýčí až do neznámých výší. Je třeba zbíjet v pochodu vše podlé, mrší, otrávit slova, tasit meč, v dál upřít oči, a na brusu svůj držet meč, jímž mládež točí, jen ten zvuk poděsí, jak jiskry do tmy srší. 109