ČESKÁ ZEMĚ.

Antonín Sova

Z podzimních těžkých mlh dnes jedi hvězda(Na) Vyplouváš Čes ze(Na) Jsi jak vor mlčenli(Na) Kořist máš drahocennou(Na) sebou jen vykoupenou(Na) Nikdo se řídit nezdá(Na) tak jsi tichá tak do sebe vkles(Na) Snad my všichni říme my ži(Na) i mrt vkukleni do jed myšlenky(Na) Jenom jsou slyšet údery vesla(Na) v té vel tvůrčí chvíli(Na) vzruchu a sledu(Na) doplouti s tebou(Na) tam kam nedočka ky již (Na) myšlenky ot a (Na) Zřídka tak ze hr mlčet ula(Na) jak hrob jenž se zavřel aby vydal v krátku(Na) ty kte z mrtvých tra vzkřísit mu(Na) po Velkém Pátku(Na) Dávno již nikdo vel moc sva(Na) neosvítil(Na) neblahořečil nikdo nezaštítil(Na) nikdo milos nezdvihl hluboce poženou(Na) kdys bohačku o dictví(Na) i o moc ošizenou(Na) Podzim dnes čermi dešti schlad(Na) schud úrodou v lesích když mráz a skle šedost(Na) vesnice krčí se schuze o kořist dla(Na) tvůrčí tvou bolest tím(Na) ze všeho promarho povržeho všeho(Na) zanedbaho od času dávných ro(Na) kdy ruce se vznášely ješ by požehnaly(Na) kdy hlavy byly jež za tebe mysvaly(Na) kdy srdce byla jež za tebe krcela(Na) kdy stojenství bylo jež tebou panovalo(Na) kdy korunu pev posazenou(Na) jsi na hla přemocnou la(Na) Bez přímluvčích a bez lásky srd(Na) těch kdož žili před mo světskou a před nebesy(Na) mar jsi toužila vetřelce svrci(Na) určena k chát čekala jsi(Na) ti své rodilas pokor sluhy(Na) v ci jho spřeže aby jen žili(Na) odpoušla jim den tebe že neubránili(Na) kr do barbarské přesily den crčí(Na) Tys čekala nereptajíc že jel čas darmo(Na) a doufalas pev a jis den co den mlčí(Na) A tak své ti tvou zdrce malos(Na) ti jsi rodila dob a stateč k dílu(Na) vytrva a buj tvou jar zou(Na) v nejlepších duších jsi vypjala dávnou svou lu(Na) prudce v nich bušit dala svému srdci pev a zdlouha(Na) Zpíva prameny tvé tvá tvár krása(Na) tvá pokor ří touha(Na) tvá nezmar hrdost tvá ra (Na) v konečnou spravedlnosť(Na) Rok co rok v sklonu ří týmž časem(Na) na pyšném koni když přijíž(Na) v průvodu slunečných dnů ten lid jejž svě(Na) kníže tvůj světec aby naplnil světelným žasem(Na) oči tvých pokorných očů a jich (Na) Tu vždy lesk ře koruny jeho(Na) na všecky Čechy tak doleh(Na) a dal tak kažmu kdož po zvyku starodávném(Na) při svátečních stolech(Na) pohodoval a pohár na zdra vypil(Na) naji novou a ru vštípil(Na) v no tvé pano(Na) Rok co rok sychra bouř tr když v smršti se vzpříčil(Na) lou tvou Horou od zdí Hvězdy psovsky zavyl(Na) nesmíře se přízrak v hrůze nad tebou vztýčil(Na) osmého listopadu(Na) ten jenž vláčel kr popravišti(Na) žaři duševních hla(Na) aby moc tvoje v bezmoci zašla shni(Na) za nemno tvé syny provini(Na) aby vin jejich nezměře ra(Na) porobou potupnou na ti byla žít(Na) tehdy se rodila pev ra(Na) v no tvé pano(Na) Rok co rok července žhnou když heň vřela(Na) dou tvou tilas syn že z tvého la(Na) zmařen byl přizán ke lu na hranici(Na) ten jehož svědo hlas byl přemoc hlas(Na) v města a ve vsi a v samoty nejodlehlejší(Na) tkli vrostl ce ky burcu(Na) svět připravil doufat ve spravedlnost zas(Na) v ty dny vždy ra vala nejsilnější(Na) v no tvé pano(Na) A tak dnes s kořis božích jen vdě(Na) milos požeh i protrných vin(Na) zdáš se vyplouvat do jiných (Na) všichni prome otec dcera i syn(Na) mrt i ži(Na) šťast dopluj šťast dopluj(Na) všichni příští tvého jsme žádosti(Na) všichni jsme spočíni do jednoho tví(Na) me společ pol společných bratrství(Na) kte nezra vinou svou nezaží(Na) neustanou dokud nepřiblíží(Na) plnos vnitř k velkosti práce kte se přes ky klene(Na) jak ji horeč myslilo dáv proroctví(Na) na druhém břehu věčnosti viním vyslove(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 11
Celkem veršů: 103
Neurčeno: 103 (100 %)