A JÁ JSEM CHTĚL SE SVOU VLASTÍ Z MRTVÝCH VSTÁT...

Antonín Sova

Tvor z prachu vzpříme pod modrou oblohou(Na) jsem pil stál muž božích u nohou(Na) neti seštván o prachu hrst(Na) Krev pokolemi silmi chtěl jsem vydat(Na) mohla mi rodnou zem bránit a hlídat(Na) krev mohla být cha a můj štít(Na) A zatím ji hlí dát musím pít(Na) z níž hnětl mne boží prst(Na) Bez le zašen do neznáma padám(Na) Naji v zítřky pokor skládám(Na) kořisti ne již jen smíru si žádám(Na) Již srdce nezrývám(Na) tou marnou mukou(Na) proč hříčkou jsem stal se v běscích rukou(Na) než vydat a vzklíčit mám(Na) Nevydat hlasu jít zaniknout sám(Na) Jdu vám se v dálku k svým láskou doufa(Na) Jdu beránkem lehnu snad otní na hranici(Na) jak žil jsem krotce svůj život musím dát(Na) A já jsem chtěl se svou vlas z mrtvých vstát(Na)

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

716. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Úhory. (Xaver Dvořák)
  2. RUBÍNY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. IV. BALLATA O SLZIČKÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  4. TMA TĚŽKÁ... (Xaver Dvořák)
  5. Má milá, neboj se... (Bohuslav Květ)
  6. Na břehu Lužnice. (Bohuslav Květ)
  7. MODLITBA. (Josef Václav Sládek)
  8. LIDSKÉ MUKY. (František Serafínský Procházka)
  9. VÝZVA K CESTOVÁNÍ (Antonín Sova)
  10. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)