KRATOCHVILNÁ NÁVŠTĚVA VYSOKORODÉHO PANA JANA HRABĚTE X... V ČECHÁCH KONCEM STOL. XVIII.

Antonín Sova

Když Víd byl syt se časem rozpomněl(Na) to služeb mec když příliš jej škrtil zla(Na) že rozsáh panství že podda v Čechách měl(Na) a dvory a lesy a miře drob chaty(Na) že celkem ta prodaj otročí zamlk sběř(Na) jež ničeho nezná pe než vem si beř(Na) dávno mu ruce nebala(Na) Tu kočá řad se silni rovnou hnul(Na) hrot Svatoštěnské že se bleskem pnul(Na) nad Víd jež mizet se do mlh zdála(Na) Jan hra nejvyšší su a komoří(Na) dny noci jel uhala cesta(Na) Tu hospoda jezd poblíž le zahoří(Na) tu lidnaho cíp se odkrý města(Na) Choť španělské krve mu po boku dlí(Na) je sně a žha krve vlas zarud(Na) se v pletencích nepoddajných vl a krouží(Na) a kolem kočá na koních veselých přátel druž(Na) co ma to kráska co dvořan to galant muž(Na) po skromných jen bavách v čes pusti touží(Na) Psi u mysliven když chrapti hafali(Na) nad sařské silnice tmami lesy(Na) na budou vzpomněli hony na halali(Na) Zář ru když večer se do sosen (Na) tu z lahvic se napili ohni rudých vín(Na) a no když tem se chlad střel stín(Na) kde přespí na le cesty li(Na) i v jakém je hostit budou domu(Na) a kde uni rozpačimi konšely(Na) se do syta zasmě tomu(Na) Tu koneč octl se uprostřed svých(Na) Jan hra řad topo no čněl tmavou(Na) mrav deňský přenesl sem i zdra smích(Na) i Španělku okouzlu ženu svou žhavou(Na) Ne nikdy tu nikdy se netil domovem(Na) a s nikým se v ži tu nepotkal v srdci svém(Na) jenž k pů jmem hlubším by jej připoutal(Na) A vše se mu zdálo tu mrt po vše časy(Na) lid s kterým netil nikdy ty zbytky vybi raçy(Na) na nech jež za služby odnou ulil předkům král(Na) Nuž veselo nechť je tu veselo bez konce Kočá třesk(Na) tam v nádvoří pod schodišti zanikal v plném slunci(Na) Se sloupu Diana směje se amoři z arabesk(Na) a z fontán empirových divoce voda prýští(Na) A obrovský na le park též v plném vabu vstal(Na) ten půlstole jenž karačů svist znal(Na) jen sehnu otroky průplavy kopa(Na) a jesky vyhlubu i vod drže smě(Na) se splavy kde moře vod če lehce rozšu(Na) a zadržono jimi se ko v slunci spí(Na) Jsou v Čechách teď překrás slun podlet dny(Na) Na hracím zámku rohy dolinou echem zvučí(Na) po kobercích parku tančí tah mra neklid(Na) a tr se po panstvu ta galant očet učí(Na) A sezva šlechtici na člunech vyjíž k hrám(Na) svým napudrovaným způsobným křehkým komtessám(Na) do žových oušek šepta tajemství lásky i chvály(Na) ku empiromu chrámku jedou průplavem(Na) kam napušny jsou vody pod klenby du k dáli(Na) jež jako obrovská chodba jdou v dvojstupu mohutném(Na) Oh sostem neunikla noc zmaře jedin den(Na) tu honby tu plesy Tu donik sem rozvrat Polonie(Na) Třem mocnostem přátelský chrámek hned v parku zasvěcen(Na) Neb Rakušan diplomat bdě In memoriam žije(Na) v hlá sad svojich i poddaných vzpomene rád(Na) Jim odpouš na den i robotu mohou i tančit se smát(Na) a v piš klarinetu a v pozounu zvuče(Na) ku tězství mocnos tří i staffáž poskytnouti(Na) To licho trůnu To zname železo žha kouti(Na) pro no dny budou diplomaticho u(Na) Pak u večer skvě je ples kdy bohy v parket lesk(Na) jak hoří sta svíček se va na svou krásu do(Na) kde do lých odstí ša a paruk sníh arabesk(Na) cos z jemných a dvořanínských galantních setřá bo(Na) Jak z míšeňských křehkých porcu(Na) modř jaksi veselou ladou ří jak ská a tryská(Na) Kdo přece z těch hrabat a komtess a svobodných (Na) kdo po ja hlubo po čem pohřbeném stesk(Na) Hle ctižádosti abbé se přihlásil měř k ránu(Na) Na flétnu své bizarr fioritury pís(Na) I vojevůdco rakouš slavnost ble(Na) též na skoku tu s kury bezvou usedli v sálu(Na) Jim naproti napudrova koket hraběnka se(Na) je sklona křeh jak květina nad svíce klavicemballu(Na) A hrajíc andante jasi perli sonatiny(Na) tak rozkošně ko se v obleku Proserpiny(Na) a po ku se v cerkle šedivých gene(Na) Dál Polsky rozle se slavnost hluč svě(Na) ku slá Rakous říše Jak zniče Polsko je ti(Na) Za kři slavnostních tří suve a krá(Na) Tak bavy jely překrás leh a hra byl čas(Na) jenž uhal v Čechách panstvu kroky vratmi(Na) a když se nudit již zdáli on bal ji v zarud vlas(Na) tam v zátiší parku pod kmeny stro exotickými(Na) kdes ořechů chomáčkových a staletých Salisburií(Na) a trhal slunco květy zlatých Rudbeckií(Na) s ní žertoval vysokomysl Mon Repos uzal(Na) i louky kde la se sly při slunce zapa(Na) kdes do černých mlhavých le posled s bohem (Na) kde s paprsky nad vodami hmyz bzuči tancoval(Na) kdy když opojen perspektivou karrier(Na) svých před se kochal předtuchou blíz budoucnosti(Na) ji galant za ruku vzal a věr děl ma chere(Na) ten ce lán podda sluhy robotky hos(Na) Na želez uzdě je držím Ji lo jen popustím(Na) řeč jejich známa mi trochu ji raji zapříti vím(Na) to hejtmana stačí k nim vyslat a drába a saře(Na) Ku vymře brak ten je určen Prozřetelnos věčnou(Na) v což doufejme katolickou pokorou nekonečnou(Na) na prospěch říše a klidu rkve a saře(Na) Lze v království krás žíti sařské zlato když sví(Na) na rakouských epauletách na hrudi(Na) lze krocením rebel slávu království zachrániti(Na) a rytířství ztužit kte se vzpourami probu(Na) Řeč českou tu nechá vymřít srdce hra(Na) Ale království ne to ne ješ v psí(Na) v něm vzneše rody se spo v přísnou a obřadnou slávu(Na) dohasne vzpoura dřív ne pak panství jedi(Na) se v království upevní v jednu usjedno se hlavu(Na) ta korunu od sta přijme k jich radosti nevin(Na) s voltairianským úsměvem krutým a přejemným(Na) když dvoří přecházeli od li vyčiš(Na) by neuhranuli panstva on ukazočkem svým(Na) se Osla tknul dřeho jenž mučidlo osvědče(Na) a děl toť pořád ka Vy dra slte(Na) O českých rebellech ma chere tedy nete(Na) ni pohádku o lvu kteho zhltila orlice(Na) pa neznáte dra jich osud jak se patří(Na) Na Husi syny to ro teď vlast jich rod bratři(Na) Na rebelly dře Osly na ženy jich Trdlice(Na)