PÍSEŇ
Ženy, jež jste líbaly mne,
kam jste odešly, veselé ženy?
Smích váš jak déšť perel kanul
tmou jizby rozechvěný.
Krok váš se vzdálil, zahradami
v uvadlé trávě to kvílí a svistí,
snů kouzelnými záhadami
v šumícím listí...
Té nejkrásnější a nejlíbeznější
jež zůstane u mne, že bolest mou tuší,
dám paláce k nebi se vzpínající,
dám království ve své duši,
Ta smí se procházet na pobřeží
mých chmurných moří,
a bude mne hýčkat a bude mi zpívat a bude mne volat
a vše svou naplní zoří.
26