VISE

Antonín Sova

A večerem palouk zahořel(Na) na balvan used A potok pěl(Na) Oh stříkaly barvy květin v kruhu(Na) zřím podiv vise nivou duhu(Na) Pak splývaly dálky Sta barev žilo(Na) Mák ru sléz vše rosu pilo(Na) žluť karmín nach ble a modra stíny(Na) šeď mechů lesk brčá špina blíny(Na) a plaménky kohout smolniček smích(Na) žluť koře nad vodou prohnilých(Na) a kole červe vo jedem(Na) plod jalovce čer v lis hnědém(Na) A hořely barvy jak oka pa(Na) Teď jak bych zřel vat po tru hlavy(Na) A najednou vidím nejsem sám(Na) s úžasem hledím a naslouchám(Na) To květiny nejsou to v kruhu Ženy(Na) tak věr k so nachýleny(Na) Za ruce se držely naslouchaly(Na) jak try ly přes výšky jež plály(Na) a svítivou rosu roztřásaly(Na) Ta světice jedna ta matka vlíd(Na) ta nevěstka pokles nestoud bíd(Na) ta rozkvéta ta vášmi ble(Na) ta jež zrakem v oblacích hle(Na) Ta ztrávena pra a žek hrůzou(Na) kde pomřeli dra ta vyrost s lůzou(Na) za ploty kde žebci k loupeži zvali(Na) a před vraždou zbož se křižovali(Na) Ty všecky se na louce rozsedly v kruhu(Na) jich tice odstí tice dru(Na) a jedna se dru neštítila(Na) jak životem jiho ži by žila(Na) v chóru jenž vstával mlhami vod(Na) tam na sever na pad na chod(Na) tak zpívaly všecky tenmi hlasy(Na) a po tru ly zcucha vlasy(Na) My byly jsme Muž nás tak ti chtěl(Na) když na vše krom svého zapomněl(Na) Nás do oblak vysnil neb strhnul k zemi(Na) nás přepychem laskal vlek čermi zděmi(Na) nás obmal vášni do bláta rval(Na) nám lichot lži podal(Na) na loutnu bláznivou seň hrál(Na) Nám koval kr budou vinu(Na) jež přešla v dcer křehkost v neschopnost sy(Na) nám s převahou dravce po boku kráčel(Na) by proklel nás nízce a za sebou vláčel(Na) My byly jsme jeho zlem nejvyšším(Na) i zjevením i tajemstvím(Na) My nejnižší podnož jeho blu(Na) jsme tily pod sebou tratit se du(Na) Zde zaklety jsme Chcem jinak žít(Na) Ne v oblacích sně žluč přestat chcem pít(Na) Je možno co žily jsme zapomnít(Na) Chór vzrůstal a valil se Obžalob(Na) tak nedohledných se otral hrob(Na) Chcem žít chcem žít tak boles znělo(Na) sta žen se tu za ruce drželo chvělo(Na) ty v živo kte se nevily(Na) zde jedi pojilo chtě(Na) jen duše mužů by porozuly(Na) v zlé hodi utrpe(Na) ty jež se kdys štítily propastmi sta(Na) se za ruce držely po vanu hlavu(Na) a v mohutném hnu tajem chór(Na) táh přes kře a lesy za obzor(Na) A splývaly mlhy Sta barev haslo(Na) procit lo se třáslo tak třáslo(Na) luk hloubka zšeřila les se stměl(Na) Nic neslyšet Ticho Jen potok pěl(Na)