XVIII. Mě zadrž!

Xaver Dvořák

Mě zadrž přísně, nepouštěj mne více, mě leká východ ze Tvých rajských bran, Svým světlem zostři moje zřítelnice, můj pohled nechať Tvým je podpírán. Mé všecky smysly zastři – hříchů zdroje – Své lásky žárem v hloub je vyžehni, nech řinout v duši bílé světlo Svoje, žhnout v kráse jako slunce polední. Zrak mystický mé duše vroucně sesil, ať snese přesladké Tvé zjevení, zdus výkřik slávy, by se nepoděsil, z bran nebes za Tebou jenž pramení. Ať nejčistšími city duše vzhoří, jež v nivách Tvých se pase, ovečka, ji oblij slávou Svou, jak východ zoří hor vrcholy i v stráni políčka. Nech kanout milost Svou jak kapky rosy, jež z rána svítí na všech lupenech, ji obmyj, v ní-li smyslnosti cosi, a vnes ji do věčnosti na Svých ramenech.

Patří do shluku

ovečka, ovce, pastýř, pastva, stádce, stádo, květena, pást, jehně, salaš

51. báseň z celkových 207

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KADEŘ (Josef Holý)
  2. rozhovor s lunou (Stanislav Kostka Neumann)
  3. A. DÜRER MALUJÍCI HLAVU SPASITELOVU. (Josef Svatopluk Machar)
  4. OČI. (Augustin Eugen Mužík)
  5. TICHÉ VTEŘINY (Božena Benešová)
  6. LHOSTEJNÝ MILÝ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PŘÁNÍ. (František Kyselý)
  8. K SRDCI. (Karel Sabina)
  9. Volání pastýřovo na Dafnyšku. (František Vladislav Hek)
  10. Večerní. (Bohuslav Květ)