XXI. V života vedru.

Xaver Dvořák

XXI.
V života vedru.
V života vedru rád se zastavuji, svým stálým bojem k smrti zemdlený, u této studny; ach, jak osvěžují mystické její svaté prameny. Horečné rty k ní tisknu vášnivěji než v lásky smyslné všech polibcích, ó, takou láskou, vím, se nerozchvějí milenci v prvních žárech nejčistších. Jak poutník u ní sladce odpočinu, o kraje purpurné skráň opru rád, jak o hruď matky v jejím sladkém klínu, kde mohou naděje mé rozkvétat. Cíl daleký zde mé je touze bližší, svůj večer vidí v rudých růžích kvést, jak svátku v svatvečer zpěv zvonů slyší, jež vyzvánějí z mystických Tvých Měst. 41

Kniha Kontemplace (1909)
Autor Xaver Dvořák