ŽNEC, HOSPODÁŘ KOSMU.

Antonín Sova

Žnec v kaž čas čekal již připraven(Na) a brousil si kosu svou(Na) Žnec hospodář kosmu zřel k rovinám ven(Na) dnů světlem a no tmou(Na) v prv zeleni sojky hvizd(Na) táh trem z ptačích hnízd(Na) z prvních jaří zadých van(Na) pozděj zřel obi růst(Na) v podzim še slech skřípat pluh(Na) sněhy vál hot zimou vzduch(Na) on pro vše měl zrak a sluch(Na) On kažho krta a ponravu zřel(Na) i vrabce i čermáčka ze všech stran(Na) zřel pole slech kaž kyv a šust(Na) jak sta mil tak obcházel(Na) To Žnec byl jenž v kosmu nezměrném(Na) úrodu tvorstva žal(Na) let tice brousil svou kosu ji bral(Na) vždy v přátelství věrném(Na) Ta neviditel mu vala k zemi(Na) jak trliv sklízel a val se (Na) jak klesaly noci a vstávaly dny(Na) žár střídal se a mráz nevlíd(Na) Co předčas zkvetlo neb dozrálo(Na) vše jeho kosu poznalo(Na) Dešť jar když milosrd zdvih(Na) křehoučkou zeleň širých lích(Na) hned no se úrody zdvihaly(Na) a jedna druhou stíhaly(Na) Žnec na vše co rostlo otcovsky zřel(Na) On každičkou trávku slunci předal(Na) i ci jenž chlad zvedal(Na) se no a jenž tišit měl(Na) tuch zklamaných nesmír žel(Na) Žnec til v šum harmonických sfér(Na) co pokosit z rána co v podvečer(Na) a no dnem procházel kosil zas(Na) své lidstvo i tvorstvo strom květ a klas(Na) vše zkosit šel což tu kvetlo neb zrálo(Na) v obje slunce žhnulo a plálo(Na) Hle ce Kosmos se k němu mod(Na) i roviny zele čer les(Na) vše žasne na čem kosa prodlí(Na) a vše se do nebes(Na) a vše je nasyceno zoří(Na) žehnoucím sluncem jež láskou hoří(Na) na svém loži v červáncích(Na) z vlhkých par jak nad zem vstá(Na) roveň i s bohem (Na) a ži i mrt na spáncích(Na) Žnec vesmírem kráčí s kosou svo(Na) a předurčenou žne úrodu svoji(Na) jak jasnozřením ji zvolil svým(Na) a za ním co mrtvo slunce (Na) zvo to zrním drolivým(Na) polibky bo jak nízko se shý(Na) kotoučem ohnivým(Na) Jde po polích po vsích a po městech žít(Na) a čeho se tkne tam pozor klid(Na) Krok zaskřípe v písku pod horou(Na) a chudou zašus komorou(Na) Teď ří k městu v spleť jeho střech(Na) jde pacových po schodech(Na) a tiše li zkosil kde světla shasil(Na) on po kobercích dech smrti nasil(Na) Teď z chatrčí vyšel a z toren(Na) kde racho kola du(Na) a z předměstských obrovských karen(Na) před nimiž děcka řvou a se slu(Na) a z blázin a nemocnic(Na) kde vytřeš mu žaly zří vstříc(Na) i z malých idyllických dom(Na) před nimiž květin pár a strom(Na) tam všude zkosil a všude žal(Na) a součas sil Pak bral se dál(Na) A pokoseným by spalo se líp(Na) stlal lístky z růží a květy lip(Na) slal vlaž try zpěv ptačích hnízd(Na) za listem žloutnou pouštěl list(Na) byl všudypřítomný nastlal v skon(Na) hmy a zvířat million(Na) a třeslic kvě stro trav(Na) pod tice těl a mrtvých hlav(Na) přerodem novým vykouzliv(Na) převzác zemské prsti div(Na) na novou setbu kosmických niv(Na) Kde zkosil zas no život rost(Na) za pláčem vstal smích za propas most(Na) A za každou smr zas život tu byl(Na) za půlno den vždy rozsvítil(Na) vzduch vláh jak zvo ozvěnou(Na) před jarem a život prosvítal(Na) zas stoupaly zy a sojky křik(Na) zněl z le tmou pramen prokmital(Na) a jar dešť silou zdvojenou(Na) svou prášil duhu o trávník(Na) Žnec hospodář kosmu šel po nech svých(Na) Kde smrti sníh sešel květ ži se zdvih(Na) a pod dobrotivou rukou jeho se lo cosi zračho(Na) kde požal tam nasil tam řozžeh kde shasil(Na) a na troskách zašlého by(Na) tam mnohosob a věč a slav se křísilo ži(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 17
Celkem veršů: 102
Neurčeno: 102 (100 %)