SLOKY

Antonín Sova

Můj stav byl kdys vše v lásce mít(J4m) však úzkost tit dojatou(J4m) sen krás mužnosti své žít(J4m) a chvít se všeho před ztrátou(J4m) čnít do světla však ze tmy pít(J4m) V dva světy hledět pohřížen(J4m) dvě hlavy jed bytosti(J4m) v den v slunci jenž plá pozdvižen(J4m) i v noc jež ve své temnosti(J4m) hlad mužů skrý i pláč žen(J4m) Tak bylo vše bych obmal(J4m) a o všecko se báz chvím(J4m) Pláč zašlých dnů mne domal(J4m) Dnes příští sot duchem mým(J4m) snů nezrozených zahřímal(J4m)