VIII.) Kryste tys mé potěšení,

Václav Stach

VIII.)
Kryste tys mé potěšení,
Kryste tys mé potěšení,
Vím, že miluješ mne; Vděčný za tvá dobrodiní Jen toužím po tobě; Láska tvá k nám tě pohnula, Z nebe na zem stoupit; Dobrota tvá tě přivedla Až na kříž a umřít.
Pohanění zlolajíčné Hříšníků bezbožných Snášels; tvé srdce milostné Sneslo vinu jejich; A když reptali nejvíce Až ku pohoršení, Prosýls za ně svého otce, Že neví, co činí. Y s lotrem posmívajícým Měls velkou outrpnost, Právě hříšníkům bloudícým Podáváš tvou milost; VyVy, jenž Krysta vyznáváte, Spasytele svého, Křesťané, snad nevidíte Trpělivost jeho? 17 Učme se Krysta příkladem Za zlé pomstu nebrát; Šťastný sme, jestli tak budem S nepřítelem jednat; O Kryste láskylásky, místře můj, Od pomsty odvrať mně; Chcy nasledovat příklad tvůj, Být podobný tobě. Jako: Bože věřím etc.