XVIII.) Nestěžůj sobě srdce mé,

Václav Stach

Nestěžůj so srdce (Na) Že jest těžko být cnostným(Na) Jednat podle Boží le(Na) Krystu ti podobným(Na) Ovšem cnost své těžkosti(Na) Že zlou žádost přema(Na) Ale stá sou radosti(Na) Ku kterým dopoma(Na) Když pak kte nepravost(Na) Mohla být bez žalosti(Na) Kdy měl hříšník spokojenost(Na) Kdy pak byl bez hořkosti(Na) Cnost jenžto opatr(Na) Svou žádost v uzdě drží(Na) Vždycky jest živ spokoje(Na) Y když mu da hro(Na) Mno nepravost v začátku(Na) Cestou kráčí příjemnou(Na) Když pak se zdá bez zarmutku(Na) Začne být nebezpečnou(Na) Cnost pak začatek smut(Na) Na jen těžkosti(Na) Ale konec těz(Na) A vede do radosti(Na) Bůh chce bysme šťast byli(Na) Proto dal přiza(Na) V nich abysme se šili(Na) Že nás vedou k spase(Na) On k nám mlu skrze rozum(Na) Svědomím napo(Na) Oznámil v Evanjelium(Na) Co kaž činiti (Na) Jej poslechnout jest být moudrým(Na) A pravdivým křesťanem(Na) Žádostem pak být podaným(Na) Jest se řit s hovadem(Na) Cžlověk nad povyššený(Na) K cnosti jest ustanoven(Na) Jsa rozumem obdaře(Na) Bohu být podoben(Na) Jen se kon Boží znát(Na) A srdce své přemahej(Na) Nenech zlou žádost panovat(Na) Na tvou zviklost pozor dej(Na) Bůh tvé věr přiči(Na) Rozmnoží milos svou(Na) Zanedbášli to cvíče(Na) Sám zavedeš duši svou(Na) Jdi cestou cnosti necoufej(Na) Krystus uzal(Na) Dle jeho příkladu jednej(Na) Protos mu se zazal(Na) Nedbej na řeč rozpustilých(Na) Jenžto tu tvou stálost(Na) Neboť ne tak sy lidských(Na) Jak Boží chvála cnost(Na) Buď stá duše a vždycky(Na) Na konec se ohžej(Na) Spočti tvé čas rmutky(Na) K věčnosti je přirovnej(Na) Jen krát jest vezdejší boj(Na) Kte v smrti přestane(Na) Potom začné věč pokoj(Na) Věč dost nastane(Na)

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

2. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vrchnost. (František Vladislav Hek)
  2. XXVIII.) Smilůj se, Bože, nademnou, (Václav Stach)
  3. 87. Pouhý nehřích, bratře, ještě k cnosti (Jan Kollár)
  4. XXXV.) Což jest platno, že křesťan sem, (Václav Stach)
  5. Ďábel. (František Vladislav Hek)
  6. Mé smejšlení. (Václav Stach)
  7. LXXXVIII. Prosba. (František Matouš Klácel)
  8. 690. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  9. Píseň prosebná. (Beneš Metod Kulda)
  10. XII.) Co chce můj Bůh, y to já chcy, (Václav Stach)