XIX.)
Já sem křesťan! to jest má
Já sem křesťan! to jest má
Největší důstojnost;
Važ sy toho duše má,
Uč se znát tvou hodnost;
K štěstí sy povolaná,
Zde nebe zachutnáš;
Jen hledhleď být hřichů prázdnáprázdná,
Pokoj mysle shledášshledáš.
Já sem křesťan! těžkosti
Zemské nejsou hodné
K mé budoucý radosti
Býti přirovnané:
Na věky nesmrtelný
U Boha mám býti;
Vší hořkosti zbavený
Dobrým oplývati.
Já sem křesťan! s vděčností
Bohu prospěvuji,
A že mne z nepravostí
Vyvedl, děkuji;
Víc mně dej světla tvého,
Otče znát pravdu tvou;
Od skutku necnostného
Zachovej duši mou.
Já sem křesťan! o šťastná
Někdy má smrt bude;
Nechť jest lehká, neb přísná,
Vždy mne k Bohu vede;
Zde skrze smrt má těžkost
2838
Bude přetržená;
Pak má duše za tvou cnost
Budeš oslavená.