U hrobu přítele.*)

Václav Stach

Teď sy vyvázl z svých těžkostí, Zbaven jsy trápení svého; Co jiskra odžhnul do vysostí, Kde nic více není zlého. A já zde bloudím teď samotný Vůkol mezy těmi hroby, Nesu zármutek v srdcy hmotný Pro stracení tvé osoby. Marně žížním po utěšení, Z tvých ust více mi nepline. Jen mi zůstává v rozmejšlení Tvá památka; ta nezhyne! – Jak sy měl srdce dobrotivé, Znaje skutky své důstojné. Oko duše tvé přívětivé Zřelo k pravdě, umem hojné. Jak oučinlivý, bez ouhony Život, plný čisté ctnosti! Také oukladů snesl shony Dychtič po dokonalosti. S málem spokojen nuzným dával, Ne ze zbytků, z potřeb vlastních; Blahoslavenství vyhledával V množství učiněných šťastných. Radostí málo, víc měl smutku, Vláčel život v churavosti; Ale veliký v svatém skutku Vždycky přítel nábožnosti. Tělo zde práchne ku vzkříšení, Duše u Boha přebývá. Té se nedotklo porušení; Tam, tam radostí oplývá. Tam mne můj milý očekávej, Tam u trůnu Smířitele, A v své rozkoši prosby skládej, By zjednotil nás přátele.

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

28. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXVI.) O člověče patř na Krysta, (Václav Stach)
  2. VIII. Až, člověče, je sotva chápu (Vítězslav Hálek)
  3. KLESÁM! (Jan Červenka)
  4. Vasalem jsem tvým, o Bído němá, (Josef Holý)
  5. Čím méně má jsi, tím jsi krásnější, (Jaroslav Vrchlický)
  6. DE PROFUNDIS. (Josef Václav Sládek)
  7. Příprava k nábožnému zpěvu. (Václav Stach)
  8. N. XIV. Jiná na Otce. (Jakub Jan Ryba)
  9. Hřbitov. (František Alexandr Rokos)
  10. III.) Ach můj Bože! jak tak mnohá (Václav Stach)