Cžeší! uchopme se zbraně!
Francouzý se vstekají,
Lva podmánit hodlají.
Hrdinové! vstaňme na ně!
Karel! Rek! Královské plémě!
S námi chce krev prolevat.
Kdožby tu chtěl prodlevat
Být ochrancem matky země?
Zhůru! sýlu zas ukažme,
Kteráž patří jen Lvovi,
Udatnému Cžechovi!
Nepřátelský shon zaražme!
Všickni ze slavného rodu,
Malí jako Velicý
Bratří Cžeší všelicý
Své zapuďme vlasti škodu!
Matka volá: „být vojákem!“
Volá syny Knížata,
A s Rytíři Hrabata
A měšťany se sedlákem.
Volá: „Ať království Lvovo
Svou bytností obstojí!“
Se nepřátel nebojí!
Bratří! cyťme matky slovo!
K Bohu řídí nás důvěrnost,
Že Lva miní zachovat.
Budem moudře obcovat!
Naplníme Králi věrnost!
K šiku se zmužile stavme
Na Karlova mžiknutí!
Má! má Cžeské vnuknutí!
S Nim nepřátel vstek udavme!
Od nich svatý řád se mrví
S divou prostopašností!
A s nevlídnou vlažností
Dřou lid, ti zprznění krví!
Se lstí tu svobodu kážou,
Kteráž plná neřesti
Lidem činí bolesti,
Jež do put otrockých vážou!
Je porážet jest důstojnost
K obecnému pokoji!
Cžinit konec rozbroji,
To vymůže mečů hojnost!
Zhůru! Bratří Moravane!
Tu se s námi postavte!
Starou věrnost připravte
K bitvě! ať se pokoj stane!
Y příbuzní vy Slezácý!
Sem na křidlo vstupte k nám!
Cžest vítězství dáme vám!
Jste udatní! jste vojácý!
Otec, Franc to vyhledává,
Aby zničil nehody,
Jenž trýznějí národy.
Obět lásky všem podává.
Volnost jeho co nesmění
Skrz pokojné jednání,
To odbojné sápání
Ať vlastenský meč vyplení!
Pojďme Otce podporovat
Děti láskou cvičené!
A hrdinsky slíčené,
Pojďme škůdcům odporovat!
Opatrůjme svou korunu!
A řízení otcovské
V velebnosti Královské!
Franc ať jest živ na svém trůnu!
Velké jméno oslavíme
Své zděděné od otců,
Samých hrdin původců!
Od záhuby vlast zbavíme!
Rádi pro ní umíráme!
Nepodmánitedlní!
Nepřemožitedlní
Karla! Reka! vůdce máme!
Reka k válkám rozšafného
V mírném krve prolití!
Reka v moudrém dobytí!
Jde vítězství k nám od Něho!