Slabý manžel.

Václav Stach

Slabý manžel.
Chodívám domu vždy unaven Od výdělku konaného, Nebývá pokrm mně připraven Z platu krví zjednaného. Lenoška žena jen běhává V městě s klepnou svou po tulkáchtulkách. Snad sy kalána vyhledává? – Ach! nic nemám víc v škatulkách. Co jsem shromáždil trpkou prácý, To již dávno vylítalo; Nemohu vyjít s chleba lácý, Jak dál? – Srdce! cos dělalo? Muži! jak máš s ní nakládati? Nechceť sama rozumu mít, 126 Mámliž ji kýjem potírati? – Cžert se může s tim ďáblem bít! Starého z ní víc nevyženu, Zle se bude na mne vstekat, Nemocnou jistě spatřím ženu S zdravým tělem v loži hekat. Nic více nedám do škatulky; Ale schovám to v hospodě; Lenoška ať sy jde na tulky, Pánem budu já v svobodě.

Kniha Starý veršovec pro rozumnou kratochvíli
 (1805)
Autor Václav Stach