Karlův pluk.*)
Nepřítel jde! a bitva s nim!
Pojďme pro vítězství!
Nás nejlepší vůdce vede!
S ostrým pojďme krokem!
———
*) Původní míra všech v lidské řeči se vynacházejicých verších jest tato – U | U –. Z ní pocházejí všechny ostatní metry. Zdáli se původcy nového veršovství, že jsem obzvláštně tuto píseň podlé žádosti jeho složil (S. 246.) musým se vyznat, že poetycký rhytmus, jenž k dobrozvučnosti potřebný jest, od poetyckého metrum rozdělen být musý, nechcemli se v usudcých másti. Snad mi porozuměl, víli, že u nás metrum a rytmus nerozlučné jsou.
142
Teď neváží své nemoce,
Že chce vlast zastávat.
Vděk Karlovi! blaze pluku
V tom železném poli!
Zhled jeho žhne cti žádostí,
Vlasti být ochráncem!
Srdce naše při něm hoří
Pro zem, naší matku!
Sylně s tebou rozptýlíme,
O Královský Synu!
Zbraň nepřátel s kostmi jejich
Přez pomezý Cžeské!
Vítáme tě, ty smrt pro vlast!
Pakli hlava sklesne
Krásně skrvácená v ctnosti,
S chválou umřem pro vlast!
Když se pole nám otevře
Plné těch pobitých,
Kteříž nás podmánit chtějí,
Pro vlast zvítězýme!
143
Pak s vysokým půjdem krokem
Přez ty umrliny;
Budem vejskat: „Blaze vlasti!„vlasti!
„VděkVděk budiž Karlovi!„Karlovi!“
Staray s námi se raduje,raduje
V Uherské vážnosti.
My s hrdinou se radujem,
Že nám svůj život dal!
Hájí s námi matku milou!
Ona plesá s námi:
„Franc ať jest živ na svém trůnu!„trůnu!“
Pro vlast zvítězýme!
Půjdou nám vstříc obhájení,
Matky a otcové;
S nimi budou nás velebit
Ženy a milenky.
Zavzní nám zpěv: „Aj berou se„se
„HrdinovéHrdinové Cžeští!„Cžeští!
„ŠliŠli ochotně v nejhorší boj„boj,
„AbyAby vlast hájili!„hájili!“
144
Tu s radostnou slzý matka
Vzkříkne k pacholeti:
„To jsou tví opatrovnícy!„opatrovnícy!
„BudišBudiš, jako oni!„oni!“