Sv. Vojtěch.
Vojtěch svatý dnes den zrození světí,
Jímž z říše vymknuv duch se čilým letem
Zemské do nadhvězdných se octnul
Co světa vítězitel paláců.
Slavnost přejasnou tuhle nebešťané
Sladkou radostí tam v nebesích slaví.slaví,
Bleskoskvělou ověnčujíce
V prozpěvu jej korunou milostně.
Po vlasti bouřným on rachotil hromemhromem,
Když zlá se vášeň zmohla po národu,
Však strápenou hruď znal tešívaťtěšívať,
Jak kdy padá rosa v lůno růže.
Toť byl velekněz! Pán světitých světů
Hned v útrobách jej máteře posvětil,
Zástup nebeských pak milostek
ObvěniliObvěnil všelikou ho krásou.
24
Byl žídlo živnou vezdy tekouc vodou,
Nespráhlo nikdá mu hrudi popluží,
Leč duch pořád božskou co štěpný
Strom při vodách zelenal svěžestí.
Prohlídajícím on byl okem zemi;
Jak slunko zírá na vše pořád kraje,
Tak bydlel on s myslí celistvou
V lásce čilé u svojich svěřenců.
Pastýřem on byl dle slova Christova,
Vždy břímě snášel horka s celou duší,
V oběť přelíbeznou za stádo
Míle hotov jsa život vždy dáti.
O přijmi vroucné díky nebes Pane,
Žes jím slovanské vlasti pooslavil!
Jím povzdy církev prosvětí se,
Onť dobytá z hlubokosti perla.
Ach proč nesíláš nám takových kněží?
Zda rozhněval se’s na Slovanův kraje?
OdpusťOdpusť, ach odpusť nám nemoudrým,
Nákaza nás se cizá přilípá.
Ach teď se líbým obličejem Pane
Nad námi rozskvěj! Jak povodeň divá
Ai k nám se ohromnou dobývá
Nevěra teď sveřepá drzostí.
Uštědři statných církvi svaté kněží,
By zlým se s mužnou zpírali útokům
Myslí a posvátnou ve přístav
Šťastně dovezli lodí nebeský.
25