Dvě ženy.

František Sušil

Prokvetly dvě růže V sadě všehomíra, Vábné v obou lůže Měla krása čírá. Však z nich jedna svadla, Trn jen ostal od ní, Jen ta druhá mladla Sličněji den po dni. Pro vděk milozraký, Co tkvěl v její řáse, Lnulo nebe taky K její divné kráse. Kvítka nevyskytla Na sadě se světa, Dvou žen divně svitla Krása milokvětá. Jak svit luny skvělé Nad hvězdy jest ctěný, Tak v žen ve všech čele Skvěly se ty ženy. A z nich byla jedna Lunou na úbytě, Smrti do bezedna Propadala hbitě. Když ta zrodila se, Příroda se smála, Ale v krátkém čase Ostala jak skála. Kde svou zvedla nohu, Zapustl ráj dřevní, Vzdorně proti Bohu Vstali vrazi zjevní. A ta žena druhá Lunou byla v zrostu, Darů Božích duha Stála nad ní v skvostu. Když se na svět brala, Ploulo nebe v nachu, Země v ples se dala Zproštěna jsouc strachu. Ples ten ve přírodě Každým dnem víc zrostal, Svět se v jejím plodě K věčné spáse dostal. Byla na obloze Lidstvu jasná zoře, Za ní v zlatém voze Slunko vyšlo z moře. Ona zimné mrazy Proměnila v máje, A kde byly srazy, Rozkvetnuly ráje. Znášli ženy ony? Jedné jméno Eva, Druhá bez úhony Jest Maria děva.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

154. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

Růže – láska. (Hanuš Věnceslav Tůma)
Trojné kvítko. (Anna Vlastimila Růžičková)
Božena. (Jan z Hvězdy)
XLII. Mine den – už se odívá růže, (Vincenc Furch)
Na plese. (Josef Kuchař)
RŮŽE DUCHOVNÍ. (Karel Dostál-Lutinov)
Stesk. (Anna Vlastimila Růžičková)
10. Sen. (Jan Slavomír Tomíček)
XI. Krásný dnů panenských dive, (František Ladislav Čelakovský)
Věnec nejkrásnější. (Vincenc Furch)