Slýcháš, synu, tytýž zpupná slova,

František Sušil

Slýcháš, synu, tytýž zpupná slovaslova, Slýcháš, synu, tytýž zpupná slovaslova,
Ježto pouští nerozvážný dech: Moravan jsem, a já nejsem Čech, A mní, že v tom velký vtip se chová. O to nejsou slova vlastencova; Taká řeč jen od vrahových střech Slovanům se hlásá na posměch, Heslem tím nám vrah jen zkázu ková. Jediná-liž mluva přelíbezná Moravana s Čechem nepojí? Proč již bratr k bratrovi se nezná? Zdali voda proti vodě plyne? Jeliž větev s větví v rozbroji? Proč jen náš lid k lichotám se šine? 109

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil