S pokorou vždy šlakuj Páně stopy,

František Sušil

S pokorou vždy šlakuj Páně stopy, S pokorou vždy šlakuj Páně stopy,
 Kdo směr dějův světa probírá; Neb kdo tu zrak Bohu zavírá, Ten svou duši ve mhlu němou topí. Na hříchy vždy hříchy lidstvo kopí, Až zlo povodní se prostírá; A kdy v neřestech již umírá, Láska Páně k životu je chopí. Kdo jde tedy v kobky dějin světa, Nechať s očí mhlu všech vášní smetá, Aby viděl vládu Boží ruky. Slepec jenom nezří ramenouramenou, Jenž ho střáhla braní plamennou, Když ho vrahův zabíjely pluky. 116

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil