Kdo k své vlasti lásku pravou chová,

František Sušil

Kdo k své vlasti lásku pravou chová, Chodívávej již hned od mladu Ve všech krás a vděků zahradu Zbírat vlasti k slávě kvítka nová. Avšak samo kvítí sotva snová Vlasti milé pevnou ohradu, Pro kov třeba jíť v zem do skladu, Z něhož braň se pevná pro vlast ková. Leč co kvítí a co zbroj je platna, Neumí-li dobře oběma Řádiť mysl vojínova statná? To nám vadí: síla holema, A duch vůle dobré dosti má, Mysl naše však jest marnotratna.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

100. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXVII. Což jsou krásné ruce žehnající! (František Jaroslav Kamenický)
  2. K novému roku. (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. KOMU ZAZPÍVÁME. (Václav Jaromír Picek)
  4. XVII. Vlastenecká. (Josef Hubert Tichý)
  5. Vydán zákon k nové světem pouti, (František Sušil)
  6. XLVII. Vláda Libuše jest mírnost sama, (František Jaroslav Kamenický)
  7. Vojín. (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. Já jsem Čech! (Simeon Karel Macháček)
  9. LXXVI. Vážným před slepcem ve chrámě klečí (František Jaroslav Kamenický)
  10. ŽENÁM ČESKÝM (Božena Němcová)