„Dej nám ženy milé! nebes Pane!

František Sušil

„Dej nám ženy milé! nebes Pane! „Dej nám ženy milé! nebes Pane!
 Nesmírná jest tvoje dobrota; Bez nich hnusno jest nám života, A v nás oheň nezbytelný plane. Proč my bez choti jsme milované? Čili sladké tužby lopota V ňádru kněžském méně kolotá? Jsme-liž netělesní nebešťané?“ Přišel pláč ten před trůn Velebnosti. Nebe hořem počalo se hnouti Nad tou slúhův Páně strádavostí: „„Prosby hříšné nerač vyslechnouti. Čili Ty jich srdci nejsi dosti, Jehož vesmír nemůž obsáhnouti?““

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil