Což má duše pro ten národ touží,

František Sušil

Což má duše pro ten národ touží, Z jehož narozen jsem kolena! Všecka jeho těžká břemena Jako houží smutné srdce ouží. Každá rada, jež mu v mysli krouží, Každá tužba jeho plamenná Rydlem se mi v srdci znamená, A mou duši v moře bolů hrouží. Takovou mne nadal tvorce hřebí! Však já za to s lidem za soustrastí Předobrému vzdávám díky nebi. Jiný cesty koná, by zbyl strasti, Jiný chodí pro nabytí slasti, Já však bolů hledám po své vlasti.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

594. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽÁRLIVOST. (Otakar Theer)
  2. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  3. K tvé duši. (Růžena Jesenská)
  4. SLOKY O ŠTĚSTÍ (Božena Benešová)
  5. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PO LETECH. (Jan Červenka)
  7. TOULKY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. DŘEVĚNÝ MLÝN V HALIČI (Jaroslav Vrchlický)
  9. V. Mé srdce opojeno podřimuje (Josef Kuchař)
  10. PŘI DRAHÉ PÍSNI (Božena Benešová)