Břímě velké Bůh nebeský složil

František Sušil

Břímě velké Bůh nebeský složil Břímě velké Bůh nebeský složil
Na útrobu moji přeslabou; Tíže ty snad v hrob mě zahrabou; Tak mě osud ten můj poubožil. Bláhy kořen se mně neodnožil; Zřídka manna sladkou ostrabou Sprchá na mou duši ochabou; Srdce dvůr se hořem poostožil. Toť to břímě – že mám vytýkati Hřích a vadu mému národu, Proto se mně jazyk v ustou hatí. Bože dobrý! odlož se mne břímě! Neb choď semnou a dšti pohodu, Ať se břímě změní v spásy símě.

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil