Neměj každého hned za kacíře,

František Sušil

Neměj každého hned za kacíře, Neměj každého hned za kacíře,
Jenžto k svaté církvi nehledí; Mnozí bez své viny nevědínevědí, K jaké sluší přivinouť se víře. Nevěra jest ovšem divé zvířezvíře, S nímžto duch můj nerád besedí, Mysli mojí také nedědí Potměšilá duše netopýře. Však jsou duše, duše bohorodné, Co lnou k Boží pravdě plny lásky, Vadí jenom předsudky jim svodné. Toť jsou nebes opravdivé krásky, Církev s láskou v náručí jim letí, Bůh je klade za své věrné děti.

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil