Jaková to okolina stkvělá!

František Sušil

Jaková to okolina stkvělá! Jaková to okolina stkvělá!
 Vlaje žito, růže květe svěže; Leč což jesti lidstvo bez mládeže, A což krásný kraj jest bez kostela? Tamto kostel v čistotě se bělá, Krajinu tu celou milo střeže; Ale kostel onen nemá věže, Jestiť choť to záhy ovdovělá. Pro náš život třeba věci trojí: Ruky k nebi, strážce v světa boji, K tomu svazu, jenž nás s nebem pojí. Věž jest ruka, jenž nám k nebi káže, Kostel – to jest anděl svaté stráže, Oltář v něm – svazsvaz, jenž nás s nebem – váže. 154

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil