Církev svatá – Chrám to velkolepý,

František Sušil

Církev svatá – Chrám to velkolepý, Církev svatá – Chrám to velkolepý,
 Ve hvězdách má hlavu svoji skrytu, Vnitř se prýští pramen věčných svitů, A ztad plyne v tmavé světa sklepy. Na posvátné její na proštěpí Padá oheň denně od blankytu, K hvězdám nebes, zbožných tužeb bytu, Neustále sloupy vonné střepí. Základ chrámu – nepohnutá skála, Živný vzduch v něm – slavná Boží chvála, Objem jeho – obor světa valný. Zbožné srdce jestiť oltář palný, Žertva – svatá láska; zlatá socha – Každá dušeduše, jenž se v Bohu kochá. 158

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil