Což ti lidé mají se svobodou?

František Sušil

Což ti lidé mají se svobodou? Což ti lidé mají se svobodou?
Pořád o ní řeči provodí, Však ji v skutek uvésť nerodí, Dávajíť jí břísti pořád vodou. Před nádher se plouží před hospodou, Pochotěm svým všechněm lahodí, Pyšným jejich duchům nehodí Smilovať se skutkem nad nehodou. O jak jim to převýborně svědčí! Porobu chtí zhladiť pouhou řečí, A hlad zahnať holým zvukem hlásky. Poroba však duch jest černé noci, A ten žádné nepodléhá moci, Leda žezlu obětivé lásky.

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil