Totě hříšník, jemuž není rovně;

František Sušil

Totě hříšníkhříšník, jemuž není rovně; Totě hříšníkhříšník, jemuž není rovně;
 Jakou hanbu činí svému stavu! Každý mluví o tom o nemravu, Laje hříchům jeho neslitovně. I já bolest cítím neposkrovně, Odívám se v smutek, klopím hlavu, Stranuji se spolků bodrých davu, A žel tajný vodím nevýslovně. Avšak badám, a své srdce jadám, Slzy cedím a se k Bohu modlím: Nevydej mne takým vášněm podlým. Člověk jsem a lehko ve hřích padám, Duch můj hotov, ale pleť jest padka, Hřích jest mocen, vnada jeho sladka. 162

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil