Což to pořád od blankytu padá?

František Sušil

Což to pořád od blankytu padá? Nebesa-liž všechna tajnou měrou Na besedy vzájemně se berou, An je lásky mocná jala vnada? Čili kvete v nebi vesna mladá A se květy nebes na zem derou? Oko žasne nad tou nad nádherou, S jakou proudí světel nebes řada. To jsou slzy Vavřincovy žhoucí, Jichžto vylil druhdy na zlém rožni; Na oblohu vzat jich leskot stkvoucí. Tkvíť tam mohou Bereníky vlasy; Citů jahna plamenové zbožní Bláhu slívať musí svými časy.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

58. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  2. Růže bílá a červená. (František Sušil)
  3. Advent. (Vilém Ambrož)
  4. Lílije, vy děvy milostkvoucí! (František Sušil)
  5. 8. Sestře. (Josef Uhlíř)
  6. 70. Neuzavírejte srdcí. (František Zdobnický)
  7. 31. Ze svízelů druhdy u pohanů (František Sušil)
  8. 8. Náděje. (František Sušil)
  9. 9. Pannám zbožnicem. (František Sušil)
  10. 80. Kapla. (František Sušil)