Prokvétala krásou svatá Thekla,

František Sušil

Prokvétala krásou svatá Thekla, Prokvétala krásou svatá Thekla,
Jaká tuto cizincuje řídko; Leč jak bouře na jarní se kvítko, Tak zášť pekla proti ní se vztekla. Však se vztěků šelem neulekla, Kruté tygry vedla za vodítko, Lev se vinul k jí jak k matce dítko, Žáha ohně před ní hněvy svlekla. První choť to Christu láskou vzplála, První růže nebes vůni zála, První vzkvetla církvi lílije. Kde jest, vlasti, tvoje z panen chvála? Proč děv tvých hruď Christu nebije? Či jich květy vysvědila spála?

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil