Můžli růže o vší kráse kvésti

František Sušil

Můžli růže o vší kráse kvésti Můžli růže o vší kráse kvésti
 V neoslunném stojíc západčí? Dá-li ze šupiny ze dračí Koruna se zlatostkvoucí plésti? Besedu-li s hvězdami lze vésti, Když se nebe mhlami pomračí? K dozrání-liž žita postačí Na svou roli ohně z peci mésti? Všechno tvorstvo v říši přírody Očekává blahé pohody; Očekává, nemůž se jí zmoci. Protož zvedám rukou k nebes Otci: Uděl, Pane, milosti v čas vhodný, Abych býval v skutcích dobrých plodný. 191

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil